Zvláště zdravý životní styl se považuje za prospěšný pro zdraví mozku. Studie nyní ukazuje, že možnosti pro zdravý životní styl jsou nerovnoměrně rozděleny: sociálně znevýhodnění je spojeno s vyšším rizikem demence. Současné zjištění bylo zveřejněno v časopise Journal of Alzheimer’s Disease.

Jak populace stárne, demence stoupá. V současnosti je v Německu asi 1,8 milionu lidí trpících demencí. Populační statistiky předpovídají nárůst na asi tři miliony do roku 2050. Mezinárodní výzkum ukazuje velký potenciál pro prevenci demence založenou na měnitelných faktorech zdraví a životního stylu, jako je hypertenze, obezita, fyzická a mentální aktivita a strava. Jinými slovy, zdravý životní styl je dobrý pro zdraví mozku.

“Ale možnosti jsou nerovnoměrně rozděleny”, říká Dr Susanne Röhr, vedoucí současné studie a vědec na Institutu sociální medicíny, pracovního lékařství a veřejného zdraví (ISAP) na Univerzitě v Lipsku. “Sociálně znevýhodněné osoby, jako jsou ti s nízkými příjmy, mají tendenci mít vyšší riziko demence.” Výzkumníci použili data z více než 6200 účastníků LIFE Adult study v Lipském výzkumném centru pro civilizační choroby. Proporce mužů a žen byla stejná. Účastníci zkoumání byli ve věku 40 až 79 let a nebyli postižení demencí.

Velká databáze populace umožnila Lipským vědcům mapovat složitý index životního stylu s dvanácti měnitelnými rizikovými faktory pro demenci. Ty zahrnovaly hypertenzi, fyzickou aktivitu, kouření, obezitu a stravovací návyky. Poté se zkoumal vliv indexu na vztah mezi socioekonomickými faktory, jako je vzdělání, zaměstnanecký status, příjem domácnosti, a kognitivním výkonem na základě výsledků neuropsychologických testů.

Výsledky studie ukazují, že rozdíly v kognitivním výkonu způsobené sociálními nerovnostmi jsou částečně spojené s měnitelnými faktory zdraví a životního stylu pro demenci. “Toto naznačuje, že intervence životního stylu by mohly snižovat sociální nerovnosti v kognitivním výkonu”, říká profesorka Steffi Riedel-Heller, ředitelka ISAP.

Vědci však tvrdí, že faktory zdraví a životního stylu vysvětlují rozdíly v mentálním výkonu v důsledku socioekonomických faktorů jen z malé části. Zjištění studie tedy také naznačují, že větší důraz by měl být kladen na sociální podmínky samotné.