Udržet aktivní mozek ve stáří byl vždy chytrý nápad. Nová studie naznačuje, že čtení, psaní dopisů a hraní karetních her nebo hlavolamů v pozdějším věku může oddálit nástup Alzheimerovy demence až o pět let.
Studie z Rush University Medical Center v Chicagu naznačuje, že může být prospěšné začít s těmito dostupnými a levnými činnostmi dokonce už v 80 letech a tím oddálit nástup Alzheimerovy choroby.
Studie zkoumala lidí s průměrným věkem 80 let, kteří na začátku studie neměli demenci. Lidé byli sledováni v průměru 7 let. Aby se zjistilo, zda se u nich vyvinula demence, účastníci absolvovali každoroční vyšetření, která zahrnovala řadu kognitivních testů.
Když studie začala, lidé hodnotili svou účast v sedmi aktivitách na pětibodové stupnici. Otázky obsahovaly: “Jak často jste během minulého roku četli knihy?” a “Jak často jste během minulého roku hráli hry jako dáma, deskové hry, karty nebo hádanky?”
Účastníci také odpovídali na otázky týkající se kognitivních aktivit v dětství, dospělosti a středního věku.
Vědci pak zprůměrovali odpovědi každého člověka, přičemž skóre jedna znamenalo jednou za rok nebo méně a skóre pět znamenalo každý den nebo téměř každý den. Lidé ve skupině s vysokou kognitivní aktivitou dosáhli v průměru 4,0, což znamenalo několikrát týdně aktivity ve srovnání s průměrným skóre 2,1 u osob s nízkou kognitivní aktivitou, což znamenalo aktivity několikrát za rok.
Během období sledování studie bylo 457 lidí s průměrným věkem 89 let diagnostikováno Alzheimerovou demencí. U lidí s nejvyšší úrovní aktivity se v průměru vyvinula demence ve věku 94 let. U lidí s nejnižší kognitivní aktivitou se demence vyvinula v průměru ve věku 89 let, což je rozdíl pěti let. Výsledky byly podobné, když se vědci přizpůsobili dalším faktorům, které by mohli ovlivnit riziko demence, jako je úroveň vzdělání a pohlaví.
Aby vědci otestovali myšlenku, že nízká kognitivní aktivita může být časným znakem demence, nikoli naopak, zkoumali také mozek 695 lidí, kteří během studie zemřeli. Mozková tkáň byla zkoumána na markery Alzheimerovy choroby, jako jsou dopozity amyloidů a tau proteinů, ale vědci nenašli žádnou souvislost mezi tím, jak aktivní byli kognitivně a markery Alzheimerovy choroby a souvisejících poruch v jejich mozku.
Omezením studie je, že byla založena na skupině převážně bílých lidí kteří měli vysoké vzdělání. K určení, zda se zjištění vztahují na obecnou populaci, bude zapotřebí dalšího výzkumu.